neděle 11. prosince 2016

Ingridka vypráví: Narozeninová párty

Před týdnem jsem měla první narozeniny. Máma pořád říká, že sem vloží pár fotek. Určitě jste všichni zvědavý, jaký jsem měla dort. Ale nějak na to nemá čas. Tak to musím udělat za ni.


Dorty jsem dostala dva. Jeden snědli dospělí a ten druhý...vlastně taky. Ochutnala jsem, to jo, ale taková dobrota jako domácí ovocná přesnídávka nebo kukuřičné křupičky to nebyla ;-)


Kromě dortů jsem dostala spoustu dalších věcí a hraček. Medvídka, ten mi teď hlídá postýlku, když se zavrtám pod peřinu k mámě. Nějaké knížky, ty jsme si s babičkou hned přečetly.


A taky houpacího koníka, heč. Koník se mi moc líbí. Myslím, že se na něm houpal i můj táta. Takového dnes už nekoupíte.


No řeknu vám, oslava to byla veliká. I balónky jsme měli. 

Dnes mi přijeli popřát tety, strejda a sestřenka Deniska.
Zase jsem dostala moc pěkné věci. Oblečení, dřevěnou tahací berušku a dalšího medvídka. Když se skamarádí s tím prvním a taky se mu bude líbit v mojí postýlce, asi už se do ní nevejdu a budu muset pořád spát s mámou a tátou. 

Dostávat dárečky mě teda moc baví. Škoda, že další narozeniny mám zase až za rok. No ale máma říkala, že je nosí i Ježíšek, a ten prý přijde mnohem dřív.

Taky se těšíte? Já moc.

Mějte se hezky
Vaše Ingridka





čtvrtek 1. prosince 2016

Ingridka vypráví: ...hostina


Příjezd k restauraci jsem samozřejmě zaspala. Nikdo ně neprobudil, normálně mě nechali spát.



Neviděla jsem předávání jednoho nečekaného svatebního daru,



uvítací přípitek,


a zametání rozbitého talíře.


Mrzelo mě, že jsem nestihla jak máma krmí tátu a táta mámu.


Ale nejvíc mi vadilo, že na mě nezbyla svíčková.


 Na krájení dortu už jsem byla vzhůru. Ochutnat mi teda nedali, ale to nic. Já na to sladký stejně moc nejsem.


Jak probíhalo hodování a jiné svatební veselí vám ukázati nemůžu. Paní fotografka po nakrojení dortu odjela a zajímavé momentky z jiných zdrojů nemám k dispozici. Zatím.

A na závěr trochu podzimní romantiky.


A je po svatbě. 
Ale až já se budu vdávat...

Ještě vám chci prozradit jméno té šikovné paní s fotoaparátem. Jmenuje se Zuzana Kubíková a najdete ji na: fotozuza.webgarden.cz

Mějte se krásně.
Vaše Ingridka


pondělí 28. listopadu 2016

Ingridka vypráví: ...společné focení

Jak už jsem říkala minule, po obřadu se místo odjezdu na oběd konalo společné focení. Vypadalo to, že se všichni náramně baví, jen mě se chtělo spinkat. Takže to vezmu rychle a stručně.
Všude je samosebou máma a táta. Mě tam pokaždé nechtěli.


 S babičkou a dědou (tátovi rodiče).


Táta, máma, já a tři tety.


S prababičkou a pradědečkem (tátovi prarodiče).


S rodinou mojí mámy.


A taky s rodinou táty.

Pak přišli na řadu přátelé a kamarádi.


Nejprve poklidná skupina přátel z Vysokého Mýta...


A potom se o mámu a tátu začali přetahovat kamarádi z Dragonclubu. Toho už jsem se raději neúčastnila.


Nejdřív mužská část zkoušela kolik máma váží. Nechápu proč, máma je přece jako pírko.


No a potom byl na roztrhání táta. 


Jak se vydováděli, postavili se i důstojně.

A to by tak bylo všechno. Pro dnešek. Doufám, že jsem nikoho nevynechala. Příště to bude určitě o něco veselejší. Něž přijedeme na tu baštu, pěkně se prospím.

Tak se zatím mějte
Vaše Ingridka












středa 23. listopadu 2016

Ingridka vypráví: ...a byla svatba


Slíbila jsem vám víc fotek ze svatby táty a mámy. Tak tady jsou.
Vybírání bylo těžké, protože obrázků jsme od paní fotografky dostali moc moc moc. Před obřadem si všichni mohli dát řízeček, cukrovíčko, kafíčko nebo vínečko. Jak si hosté mastí prstíky vám ukazovat nebudu. Důležitější je to, co bylo potom. 
Nejdřív tátu přivedla k oltáři jeho máma (to je moje babička, kdyby to někdo nevěděl).


Potom jsem přišla já s mámou. Tedy máma přišla a mě si přinesla. Bylo to moc pěkný překvápko. Celou dobu jsme se totiž schovávaly, aby nás nikdo neviděl. Ti koukali jak nám to sluší :-)


Těšila jsem se, že budu celou dobu s mámou. Ale strčili mě babičce na klín.


Co jsem měla dělat? Máma se musela držet táty za ruku a tu kytku taky nemohla odložit.


Doufala jsem, že to nebude dlouho trvat. Nejdřív něco povídala ta paní s medailí na krku. Potom si táta s mámou něco slibovali, vyměnili si prstýnky a nakonec se pusinkovali. To vám byla romantika. Úplně mě to dojalo.


Jak začali gratulace, konečně jsem se mohla pochovat u mámy. Ale jen na chvíli. Ženich s nevěstou museli projít špalírem. Osobně nechápu, proč jsem nemohla taky. Bylo mi to líto, a tak jsem se zase rozplakala.


Než popraskaly všechny poletující bublinky, oblíkly jsme si s mámou bundy. Měly jsme stejný heč. No a jak jsme vyšli ven, začali po nás všichni házet rýží. Trochu mě to překvapilo, ale prý to bylo pro štěstí.


Ještě všichni společně.


A pak hurá na oběd a do kočárku, spinkat, konečně.
Aspoň jsem si to myslela. Jenže najednou se všichni vrátili dovnitř. Že se jako ještě budou fotit, protože venku je na to moc zima. S tím jsem tedy opravdu nepočítala.


Takže příště uvidíte ještě něco málo ze společného focení a pak už snad bude ta hostina.

Ani nevíte, jak moc už se mi chtělo spát.

Tak se zatím mějte hezky.
Vaše Ingridka














sobota 12. listopadu 2016

Plaveme...

...a bereme to hrozně vážně.


Je třeba se pořádně soustředit...


a posbírat všechny plovoucí hračky.


Dnes jsme měli speciální lekci s panem fotografem. Babičky a tetičky těšte se, budou podvodní obrázky i video.

Krásný večer přejí
Ingridka a Verča


čtvrtek 10. listopadu 2016

Ráno jsem koukla z okna...

...první sníh.  Měla jsem chuť vyrábět vánoční ozdoby.


Na odpolední procházce už tak bílo nebylo. Ale čerstvý vzduch je pro neposedné dítko a unavenou matku nepostradatelný.


Takže zpátky k podzimu. Něco už ale zůstane stejné. Po návratu z lesa polínko do krbu a uvařit čaj.

Krásný večer
přeje Verča

pátek 4. listopadu 2016

Ingridka vypráví

Přesně za měsíc budu mít první narozeniny. Doufám, že dostanu nějakou pěknou knihu. Mám jich totiž opravdu málo.


Jo a víte co je nového? Máma s tátou se vzali. Moc fotek zatím nemáme. Tak aspoň jednu a příště vám jich ukážu víc.


Že jim to ale sluší :-)

Krásný víkend 
přeje Ingridka

čtvrtek 27. října 2016

Procházka Vysokým Mýtem


Dnes v podvečerní hodinu
ukradla jsem kousek podzimu.







Krásný večer všem
přeje Verča

Jo a oslavte ten zítřejší svátek trochu důstojně.
Děkuji :-)


pátek 21. října 2016

Podzimní...

Téměř celé léto jsme s Ingridkou a Barfim trávili na zahradě. Před pár dny jsme se konečně odhodlali vrátit k pravidelným odpoledním procházkám Lažáneckým žlebem.


Příroda už se konečně zabarvila do mých oblíbených odstínů hnědé, žluté a červené, a všechno zvýrazňuje lesk dešťových kapek.
I Barfimu se to líbí. I když on má raději tu část přírody, co se nachází těsně pod povrchem louky rozryté od divokých prasat.


A Ingridka? Ta si nejraději čte. 
Jiné děti čerstvý vzduch často uspí. Naše Inuška po vycházce sahá po kvalitní knize :-)


Momentálně vyhrává Krtek a rybka.

"Rybičko, u mě doma ti bude dobře, budeš plavat v kádi s vodou, hopla! Já jdu ještě k rybníku," řekl Krtek.

Naše dítě asi ví, že nastává čas výlovů :-)

Krásný víkend přejí
Verča, Ingridka a Barfi



čtvrtek 6. října 2016

Co Ingridce přineslo září...

...kromě prvního zoubku i první botičky


...seznámení s hudebním nástrojem


...nové posezení


...a protože se ochladilo, tak i novou čepičku.


Mějte krásný podzim
Verča a Ingridka




S Ingridkou na výletě: Strašidlo z jeskyní aneb Cesta za pokladem

Tak vám povím, jak jsme jednu sobotu hledali poklad.  Chcete? Na pomoc jsem si vzala tetu, strejdu, babičku a dědu. Mámu a tátu samoseb...