úterý 29. května 2018

Dámská jízda

Ingridka byla tak hodná a pustila mě nejen na tento blog, ale i na jednu skvělou dámskou jízdu do Špindlu.


Bylo co pít.


Bylo co jíst.


Svezly jsme se lanovkou na Medvědín.


A tam jsme se na chvíli vrátily do dětství.


No prostě tam bylo krásně.


A ta nevěsta, kvůli které se to všechno konalo, si nakonec našla i ženicha.


Nebo to není ten pravý? 
;-)

Krásný den
Vám přeje 
Verča










středa 16. května 2018

Ingridka vypráví - chodíme chodíme...

...sloupenskými lesy.

Co je Pochod sloupenskými lesy už víte z loňského vyprávění zde.
Takže tentokrát jen stručně.


No těšila jsem se moc. 
"Tak holky, jdeme, jdeme."


Asi jsem přepálila začátek. 
Ale do batůžku se pořád ještě vejdu.


V polovině cesty jsme dali pauzu.
"Táto, opeč buřta."


Mňam, ten byl :-)


Když jsme nevěděli kudy kam, jeden strejda nám ukázal cestu.


No bylo to dlouhý a náročný. 
15 km jednoho unaví.


A bylo krásně a všichni to zvládli.
I Barfi, který v cíli děkoval tomu strejdovi za to, že jsme nezabloudili. No a teď jsou z nich kamarádi.


A kdo chtěl, dostal diplom a placku.
Já mám diplom a dvě placky.
To jsem ale šikulka.
Jediný co mě mrzí je, že mě táta nepustil na skákací hrad. 
Tak snad příště.

Tím prohlašuji turistickou sezónu za zahájenou.
Vaše Ingridka



středa 11. dubna 2018

Ingridka vypráví - jaro

JARO

Co si představíte, když se řekne jaro?


Ani se těm motorkářům nedivím.
Taky jsem ji vytáhla.


Ale mnohem víc jsem se těšila na skluzavku, houpačky a hlavně pískoviště.
Dostala jsem nové, heč. 
Máma ho objednala a já s tátou jsme ho smontovali.
Šlo nám to moc dobře.


S tátou je na zahradě větší legrace. Ale pssst, neříkejte to mámě.
Táta mě vozí v kolečku a když jdeme za plot k potoku, nemusím se ho držet za ruku.



Taky nám v sobotu opekl špekáčky. Jedla jsem ho poprvé a moc mi chutnal.
Barfi si chtěl dát taky.
Hm, nezbylo.


No a v neděli nás táta vzal na výlet do Brna. Na nějakou výstavu, kde bylo moc moc traktorů a bagrů a tak.
A taky zvířátka.
Pohladila jsem si kravičku i ovečku.


Ale prasátek mi bylo líto. Protože hodně foukalo, málem jim uletěla střecha a na sluníčku jim bylo asi teplo.
Chtěla jsem, aby je pustili, ale nikdo mě neposlouchal.


Škoda, že je ten víkend tak krátký. 
Od pondělí do pátku trávím většinu času jen s mámou.
A víte kolik práce na zahradě si naplánovala?
No nemůžu se na to koukat.


Tak se mějte hezky a
 užívejte si jarního sluníčka.
Vaše Ingridka



sobota 17. února 2018

Ingridka vypráví - Olympijský festival

Ahoj všichni.
Sledujete olympiádu?
My s mámou a tátou teda jo a dokonce jsme si zajeli do Brna na Olympijský festival.


Říkala jsem si, že tam trochu okouknu ty zimní sporty, jestli by mě náhodou nějaký nezaujal.


Líbí se mi snowboard cross, co v něm vyhrává ta Samková. Chvíli jsem sledovala, jak se to jezdí a myslím, že to nebude nic pro mě. Pořád tam někdo padal, a to byly jen takové vlnovky. Velký kopec bude mnohem horší.

A co třeba biatlon. Ten je taky hodně populární.
Nejdřív mi táta ukázal tu Verču, co vyhrála medaili.


Když jsem ale viděla, jak se to jezdí, zapochybovala jsem.



Na můj vkus moc sněhu.

Možná brusle. 
Ukázka krasobruslení byla moc krásná.
Zblízka už mě to tak krásné nepřipadalo. 
Spíš nebezpečné, řekla bych.


Když už jsem nevěřila, že najdu sport vhodný pro mě, šli jsme se na to všechno podívat pěkně z výšky.


A hádejte co?


A že to není zimní sport? 
Tak to mi vážně nevadí.


No a nakonec jsme stihli i tu Ester.

Tak se mějte hezky
a sportujte :-)

Vaše Ingridka








neděle 24. prosince 2017

Ingridka vypráví - ...a hlavně hodně lásky

Čekám, čekám Ježíšku,
už nevydržím v pelíšku.


Musím stromek nazdobit
a kapra na bříšku pohladit.


Zahrát vánoční koledu
sama ještě nesvedu.


Nevadí, to nebylo v plánu.
Na to mám přeci mámu.


Ještě se pořádně vyspinkat.
"Ježíšku,
už můžeš zvonečkem zacinkat."

My s mámou, tátou a Barfim
Vám přejeme

KRÁSNÉ VÁNOCE

Vaše Ingridka





neděle 17. prosince 2017

Ingridka vypráví - do roka a do dne

Jak říká strejda, zase nám ten vánoční večírek vyšel na sobotu.
Jako vždy jsme ho zahájili už dopoledne.


A protože jsme letos už vánoční Brno navštívili, měla jsem dokonalý přehled. Takže jsme pochopitelně nejdřív museli zkontrolovat zvířátka. Co kdyby nějaké chybělo?


Tentokrát bylo na koníkovi volno. Ale že by mě to nějak nadchlo?


Po společném obědě jsem si v kočárku vydatně zdřímla. 
Když jsem se probudila, byla už tma a se všemi byla náramná legrace.

Aby to nebylo celý den jen o jídle a pití, rozhodli jsme se, vyšlápnout na vyhlídku radniční věže. Schodiště trochu připomínalo mraveniště. Tak abychom nezdržovali, musela jsem se nechat vynést. Pochopte. Mám malé nožičky a ještě mě to tak rychle neťape. Nahoru mě nesla máma a dolů mě nesla taky máma. Ale z věže jsme na krásně osvětlené město koukali s tátou. Máma se pořád vyklání a to my s tátou moc nemusíme.


Večírek nás bavil, a tak jsme málem zmeškali vlak. Spěchali jsme tak moc, že mě máma skoro vytřásla z kočárku. To byla jízda :-). No ale vláček na nás počkal a všechno dobře dopadlo.

Jen jsem zvědavá, jestli nám to za rok zase vyjde na sobotu ;-)

Tak se mějte hezky.
Vaše Indridka









pátek 15. prosince 2017

Ingridka vypráví - narozeniny

Že nepoznáte kde to s mámou sedíme?
Ano ano, je to vláček. Ale ne jen tak ledajaký. Je to Polární expres, heč.


Před mou narozeninovou oslavou jsme ještě stihli omrknout brněnskou vánoční atmosféru.


Ostatní by asi nesouhlasili, ale mě se nejvíc líbil betlém a vyřezávaná zvířátka. Chtěla jsem si vyzkoušet všechny. Koníka, oslíka, kozu i krokodýl tam byl. Ale na všech bylo plno a na mě zbyla jen malá roztomilá ovečka. Aspoň to nebylo vysoko. Jen máma se za ni nevešla. Myslela si, že nikdo nepozná, že se bojí, abych nespadla.

Ale teď to důležitější.
Den na to jsem slavila narozeniny. 


Dostala jsem dort a hruškový koláč. Určitě to bylo výborné, ale piškotky a ovocná kapsička jsou větší jistota.
Všem ale prý moc chutnalo.


I když to tak nevypadá, celá tahle hromada dárků je moje. Barfi mi jen pomáhal rozbalovat. Sama bych to asi nezvládla, tak moc toho bylo.


Krtek, Lego, puzzle i mrkací panenka... Ale největší překvápko byla Tatra. Chvíli se v ní nechávám vozit já a potom ji půjčím ostatním. Krtek asi bude muset držet dietu, jinak se tam všichni nevejdou.


Už se těším na jaro, jak budu po zahradě vozit písek a kamínky.
To si ale musím ještě počkat. Na jaro to zatím nevypadá.


Nevadí. 
Málem jsem zapomněla, že nás čeká ještě ten Ježíšek. No to jsem zvědavá, co mi přinese. 
Panenku už mám, hm, tak to bude asi ten bubínek.

Víte co, pojďte se společně těšit na Štědrý den.
My s mámou pečeme cukroví a zpíváme koledy. Máma zpívá skoro pořád. Jen by asi potřebovala rozšířit repertoár. 
Poradíte nám nějaké další vánoční písničky? 

A nebojte, do Vánoc Vám ještě něco napíšu.
Tak se mějte hezky.
Vaše Ingridka

















středa 22. listopadu 2017

Ingridka vypráví - dopis Ježíškovi

Včera ráno sněžilo. Nemohla jsem se na to vynadívat. Dřív než jsem stihla něco říct, máma povídá: "Měla bys napsat dopis Ježíškovi."
Máma asi zapomněla, že ještě neumím psát. Ale stejně jsem se zamyslela.

Baví mě spousta věcí. Třeba jezdit na koníkovi.


Ale jednoho už doma mám. 
Tak mě napadlo živé zvířátko. 


No mámě by se to asi nelíbilo, ale táta by byl určitě pro. I když táta by souhlasil i s rybníkem, když by byl plný ryb. Má zvířátka moc rád.


Na jeden jsme se byli nedávno podívat. Taky jsme se byli kouknout na jeden domeček. Ten si ale přát nemůžu, i když byl moc krásný. Prý je to vzácná památka a nikdo tam nebydlí.


Nevadí. Stejně by se mi nikam stěhovat nechtělo.

A tak že by nějaký hudební nástroj?


Klavír už mám, ale třeba žádný bubínek. No musím se přece naučit i trochu té rytmiky. No né?


A nebo vláček, to by bylo. Ale musela bych ho umístit na zahradu. Na to mám moc malý pokojíček.

Vymyslet obsah dopisu Ježíškovi je pěkně těžký úkol. Co když si budu přát třeba nějakou náročnou literaturu a on ji nesežene, co pak? Asi si řeknu aspoň o panenku a ten bubínek. Jistota je jistota. 


Ale ještě s tím počkám. Ještě mě čeká oslava narozenin. Přijede babi s dědou a tety a strejdové...aby na toho Ježíška něco zbylo. Byla jsem moc hodná, tak určitě dostanu spoustu dárků. Zlobím jen když jsem s mámou a ta mi to vždycky odpustí.

Příště Vám povím, co jsem všechno dostala a jaký byl narozeninový dort.

Tak se mějte hezky.
Vaše
Ingridka




S Ingridkou na výletě: Strašidlo z jeskyní aneb Cesta za pokladem

Tak vám povím, jak jsme jednu sobotu hledali poklad.  Chcete? Na pomoc jsem si vzala tetu, strejdu, babičku a dědu. Mámu a tátu samoseb...