Ahoj všichni.
Těšíte se na vyprávění o dýni?
Ještě počkejte.
Než jsme se k tomu s tátou dostali, stihli jsme spoustu jiné zábavy.
Třeba houbaření. To mě baví. Když se mi nechce po svých, dělám, že mě bolí nožičky. No a tak se nesu. Prý bychom jinak nikam nedošli.
Ale když najdu hříbek, musím rychle zpátky na zem.
Aby mi ho někdo nevyfoukl.
Barfi si to taky užil.
Po svém.
V Brně se konaly poslední letošní dračí závody. To jsem si nemohla nechat ujít. Zatímco si máma s tátou máchali ruce ve studené Svratce, přemýšlela jsem, co si dáme k obědu.
Taky jsem vyzkoušela nové hřiště.
Je parádní, ale moc dětí tam zatím nechodí.
No a pak už došlo na tu dýni.
Tátovi jsem musela ukázat, jak se správně dlabe. On to od loňska úplně zapomněl.
"Oči budou někde tady."
Povedlo se.
A svítí.
Taky už máte vydlabáno?
Mějte se krásně a zase někdy příště.
Vaše Ingridka
