Ingridka vypráví: ...společné focení

Jak už jsem říkala minule, po obřadu se místo odjezdu na oběd konalo společné focení. Vypadalo to, že se všichni náramně baví, jen mě se chtělo spinkat. Takže to vezmu rychle a stručně.

Všude je samosebou máma a táta. Mě tam pokaždé nechtěli.

 S babičkou a dědou (tátovi rodiče).

Táta, máma, já a tři tety.

S prababičkou a pradědečkem (tátovi prarodiče).

S rodinou mojí mámy.

A taky s rodinou táty.

Pak přišli na řadu přátelé a kamarádi.

Nejprve poklidná skupina přátel z Vysokého Mýta...

A potom se o mámu a tátu začali přetahovat kamarádi z Dragonclubu. Toho už jsem se raději neúčastnila.

Nejdřív mužská část zkoušela kolik máma váží. Nechápu proč, máma je přece jako pírko.

No a potom byl na roztrhání táta. 

Jak se vydováděli, postavili se i důstojně.

A to by tak bylo všechno. Pro dnešek. Doufám, že jsem nikoho nevynechala. Příště to bude určitě o něco veselejší. Něž přijedeme na tu baštu, pěkně se prospím.

Tak se zatím mějte

Vaše Ingridka

Ingridka vypráví: ...a byla svatba

Slíbila jsem vám víc fotek ze svatby táty a mámy. Tak tady jsou.

Vybírání bylo těžké, protože obrázků jsme od paní fotografky dostali moc moc moc. Před obřadem si všichni mohli dát řízeček, cukrovíčko, kafíčko nebo vínečko. Jak si hosté mastí prstíky vám ukazovat nebudu. Důležitější je to, co bylo potom. 

Nejdřív tátu přivedla k oltáři jeho máma (to je moje babička, kdyby to někdo nevěděl).

Potom jsem přišla já s mámou. Tedy máma přišla a mě si přinesla. Bylo to moc pěkný překvápko. Celou dobu jsme se totiž schovávaly, aby nás nikdo neviděl. Ti koukali jak nám to sluší :-)

Těšila jsem se, že budu celou dobu s mámou. Ale strčili mě babičce na klín.

Co jsem měla dělat? Máma se musela držet táty za ruku a tu kytku taky nemohla odložit.

Doufala jsem, že to nebude dlouho trvat. Nejdřív něco povídala ta paní s medailí na krku. Potom si táta s mámou něco slibovali, vyměnili si prstýnky a nakonec se pusinkovali. To vám byla romantika. Úplně mě to dojalo.

Jak začali gratulace, konečně jsem se mohla pochovat u mámy. Ale jen na chvíli. Ženich s nevěstou museli projít špalírem. Osobně nechápu, proč jsem nemohla taky. Bylo mi to líto, a tak jsem se zase rozplakala.

Než popraskaly všechny poletující bublinky, oblíkly jsme si s mámou bundy. Měly jsme stejný heč. No a jak jsme vyšli ven, začali po nás všichni házet rýží. Trochu mě to překvapilo, ale prý to bylo pro štěstí.

Ještě všichni společně.

A pak hurá na oběd a do kočárku, spinkat, konečně.

Aspoň jsem si to myslela. Jenže najednou se všichni vrátili dovnitř. Že se jako ještě budou fotit, protože venku je na to moc zima. S tím jsem tedy opravdu nepočítala.

Takže příště uvidíte ještě něco málo ze společného focení a pak už snad bude ta hostina.

Ani nevíte, jak moc už se mi chtělo spát.

Tak se zatím mějte hezky.

Vaše Ingridka

Plaveme...

...a bereme to hrozně vážně.

Je třeba se pořádně soustředit...

a posbírat všechny plovoucí hračky.

Dnes jsme měli speciální lekci s panem fotografem. Babičky a tetičky těšte se, budou podvodní obrázky i video.

Krásný večer přejí

Ingridka a Verča

Ráno jsem koukla z okna...

...první sníh.  Měla jsem chuť vyrábět vánoční ozdoby.

Na odpolední procházce už tak bílo nebylo. Ale čerstvý vzduch je pro neposedné dítko a unavenou matku nepostradatelný.

Takže zpátky k podzimu. Něco už ale zůstane stejné. Po návratu z lesa polínko do krbu a uvařit čaj.

Krásný večer

přeje Verča

Ingridka vypráví

Přesně za měsíc budu mít první narozeniny. Doufám, že dostanu nějakou pěknou knihu. Mám jich totiž opravdu málo.

Jo a víte co je nového? Máma s tátou se vzali. Moc fotek zatím nemáme. Tak aspoň jednu a příště vám jich ukážu víc.

Že jim to ale sluší :-)

Krásný víkend 

přeje Ingridka