Čau všichni.
Vánoce jsou za rohem, Ježíšek už strká dárky do pytle a já vám pořád ještě dlužím poslední "letní" vyprávění. To jsem ale ostuda.
Takže stručně.
Jak to bylo, když jsem byla poprvé u moře.
Jednoho dne uprostřed září k nám přijela teta se strejdou. Společně jsme naskládali do jednoho auta všechno, co se může u moře hodit.
Po desáté večer naložili do auta i mně.
"Tak kam vlastně pojedeme?" Povídá strejda.
No a ráno jsem se probudila na Krku.
(To je ostrov v Chorvatsku, víme?)
Tam vám bylo krásně.
Ubytování jsme hledali pochopitelně podle toho, jakou měli skluzavku.
U moře jsme pobyli několik dnů.
A když už nás to nebavilo, odjeli jsme k jezeru.
Kdo jste to nepoznali, je to jezero Bled ve Slovinsku.
Bylo teplejší než moře, ale koupal se jen Barfi.
Na noc jsme si vybrali kemp u Bohinjského jezera, protože kousek od tam byla lanovka, kterou jsme se hned ráno vyvezli až do nebe.
Tak vysoko jsem asi ještě nebyla a bála jsem se jenom trošku.
Jediný, kdo z výletu do oblak nebyl nadšený, byl Barfi.
Do lanovky si musel nasadit náhubek a to se mu fakt nelíbilo.
Za to, že byl tak statečný, jsme ho ještě vzali na koupačku.
A pak už hurá směr domů.
Tak, a teď už dost o letním cestování, teď už se těším na Ježíška.
Venku to na Vánoce zatím moc nevypadá, ale připravujeme se zodpovědně.
S mámou pečeme cukroví, zpíváme koledy a Polárním expresem už jsem jela třikrát.
Taky se nalaďte vánočně.
Nikam nespěchejte.
A nezlobte, nebo vám Ježíšek nic nepřinese.
Já se taky snažím, i když je to někdy těžké.
Ale snad nějaký ten dáreček pod stromečkem najdu.
Tak zase příště.
A třeba o tom, jak jsem lovila kapra ve vaně.
Uvidíme :-)
Vaše Ingridka
